Vzpomínky. Máme je, jsou skutečné? Co to jsou vzpomínky - jsou to jen záznamy v našich hlavách. Mohou se měnit. Vždyť umíme vymýšlet. Občas se vyskytne člověk, který nelže, on si jen přetvořil realitu a té teď věří. Nadáváme mu, zlobíme se na něj. Ale je proč? Proč je jeho realita špatná? Proto, že my máme jinou? A na čí straně potom je pravda? Čím vzdálenější a neuvěřitelnější vzpomínky, tím se jednodušeji přetvářejí dál a dál, až jsou skutečně oprávněně neuvěřitelné.
Vzpomínky si můžete vytvářet (konstruovat) či jen dotvářet (rekonstruovat). Zkreslování vzpomínek vlastně znamená proměnu informace v dlouhodobé paměti. K tomu, že je něco takového možné přispívá naše schopnost snadněji si vybavit smysluplné informace či to, že zapomínáme zdroje informací.
Konstrukci vzpomínek může způsobit i jen obyčejné lhaní. Znáte to? Jednou kdysi jste někomu lhali, pak jste lež ještě párkrát zopakovali, několik let o tom nemluvili a když jste měli o dané události vyprávět, vyvolala se vám už jen ta mylná představa - lež se uhnízdila v hlavě a vzhledem k délce uplynulého času od té doby jste zapomněli, že se jednalo o lež. Tak tomu se říká autosugesce. Přesvědčíte sami sebe o tom, že je něco pravda. Horší už je, že vás o něčem podobném může přesvědčit i někdo jiný, když vám například bude v hypnóze vysvětlovat (sugesce), že Země se točí kolem Měsíce. Anebo prostě jen zapomenete zdroj informací (například kdo je na fotografii) a vytvoříte vzpomínku, která už bohužel není pravdivá.
Rekonstrukce vzpomínek může vzniknout tím, že si pravdu transformujeme podle svých představ - chceme být oblíbenější, vyhnout se sociálním předsudkům či jen zapadnout a tak vzpomínky na svou minulost dotváříme a sami se o nových přesvědčíme. Těmito vzpomínkami se pak zabývá narativní terapie.
Jako konfirmace zkreslení se označuje vliv schémat, které působí na naše dosavadní názory a nevědomé vyhledávání informací.
Anebo si vzpomeňte, když chcete někde svými znalostmi zazářit a tak do své řídké paměti jen doplníte další informace, ale bohužel tím ohrozíte přesnost vaší výpovědi - ale popravdě, kdo si toho všimne?
Z celého zkreslování vzpomínek vzniká jedna zajímavá a kolikrát zábavná porucha - Mytomanie, pseudologia phantastica či bájivá lhavost. Při ní se od daného člověka postiženého touto poruchou dozvídáte smyšlené historky, o kterých je postižený přesvědčen že je zažil (nebo si je vědom lži, ale je na tomto bájném vyprávění závislý). Když se s takovým člověkem setkáte, tak může být tak sugestivní, že mu pak budete dlouho závidět, jaký měl skvělý život.
Stačí sami sebe přesvědčit o tom, co vše jsme prožili a budeme šťastni. Protože štěstí nezávisí jen na aktuálním stavu co děláme, ale i na pocitu uspokojení co jsme dělali a prožili.
čtvrtek 25. listopadu 2010
úterý 23. listopadu 2010
Wisconsinský test třídění karet
Wisconsinský test třídění karet představuje důležitý neuropsychologický nástroj k měření exekutivních funkcí. Co to ale vůbec znamená? Jak je test provozován v klinické praxi a jakou má souvislost s fyziologickými nálezy?
Nejdříve zmíním, co jsou to exekutivní funkce, které by měl test měřit. Exekutivita je flexibilní reaktivita na novou, neznámou situaci. Exekutivní funkce pak umožňují jedinci nezávislé, smysluplné a na vlastní prospěch zaměřené jednání. Mezi schopnosti, které jsou potřeba pro úspěšné zvládnutí testu patří například organizované hledání, využití zpětné vazby či plánování strategie a regulace impulzivních odpovědí.
Test, který vznikl ve 40.letech minulého století původně měřil schopnosti abstraktního myšlení a schopnost přesouvat kognitivní (poznávací) strategie v reakci na nepředvídané změny v prostředí. Standardizace testu proběhla díky Heatonovi (1993), což vedlo k jeho rozšíření do klinické praxe.
Popis testu
------------
Test sestává z karet, na kterých jsou vyobrazeny různé kombinace barev, tvarů a počtu symbolů. 4 z karet jsou karty klíčové a k nim přísluší 2 odpověďové balíčky po 64 kartách. Testující uvede test tak, že má testovaný z odpověďových karet brát karty a přiřadit je vždy pod klíčovou kartu, kam patří. Nic víc mu není sděleno, jen při každém položení karty se dozví, zda ji položil správně či špatně. Pokud se mu podaří položit řadu 10 karet za sebou správně, dojde náhle ke změně strategie. Test končí poté, co jsou vybrány všechny karty z odpověďových balíčků či naplněno 6 kategorií.
Výstupem testu je 16 normativních proměnných. Z nich jsou klinicky nejvýznamější počet naplněných kategorií a perseverativní odpovědi (= odpovědi, kdy klient setrvá u pravidla třídění co není správné a díky tomu jsou odpovědi nahodile správné či nesprávné, je dodržován perseverativní princip - ulpívání na myšlence, tématu či představě).
Zkoumané oblasti mozku
----------------------
Wisconsinský test je sensitivní k poškození mozku v oblasti frontálních laloků a používá se pro výzkum schizofrenie, deprese a obsedantně kompulzivních poruch. U schizofrenie dochází ke studiu fyziologických korelátů onemocnění, poruch kognitivních funkcí a motivačního deficitu. Test je senzitivní k poškození frontálních laloků, ale měří jen některé jeho funkce a zároveň neměří pouze funkce z této oblasti.
Fyziologické nálezy
--------------------
Zobrazovací metody ukazují zapojení různých částí mozku. Mezi nejčastější patří fMRI (funkční magnetická rezonance) a PET (pozitronová emisní tomografie).
v roce 1995 zkoumal Barman pomocí PET 40 zdravých mužů a žena ukázal, že při testu dochází k nejvyšší aktivitě pravého a levého prefrontálního kortexu, parientálních laloků a inferolatrálního kortexu. Neviděl příliš velký rozdíl mezi instruovanými a neinstruovanými osobami, z čehož plyne, že test zatěžuje hlavně pracovní paměť. fMRI výsledky potvrdilo a i SPECT (jednofotoná emisní tomografie) ukázala větší průtok krve v prefrontálním kortexu vlevo.
Na vzniku perseverativních chyb se podílí hlavně striatum (bazální ganglia), neperseverativní chyby způsobuje evokace vyšších frontálních vln P2.
Při intradimenzionálním přesunu pozornosti (=v rámci 1 kategorie -červená -> modrá) se zvýší aktivita prefrontální kůry. Při extradimenzionálním přesunu pozornosti dochází k zapojení i dalších oblastí subkortikálních struktur.
V psychiatrii
-------------
V psychiatrii je test využíván převážně pro studium nedostatku kognitivních funkcí ve schizofrenii. Díky testu došlo k hypotéze, že při schizofrenii dochází k narušení prefrontálně-subkortikálních okruhů, pozorujeme menší aktivitu v dorsolaterálním prefrontálním kortexu než u zdravých jedinců. Narušení volního jednání a motivace u schizofreniků pak podporuje sledování, že je-li test příliš dlouhý, vzdají ho předem a dosáhnou mnohem horších výsledků. Finanční odměna se projeví pozitivně, ale stoupá-li, pak se výkon znovu snižuje (bylo to vysvětleno tím, že odměně přisuzujeme význam, pokud je adekvátní - je-li příliš velká, již nás nemotivuje).
Kromě toho mohou být testy použity i pro studium exekutivní dysfunkce u pacientů s depresí, kteří podávají horší výkon díky problému se zaměřením pozornosti či slabší funkci epizodické paměti. Pomocí testu se také zkoumají fyziologické koreláty kompulzivně-obsesivní poruchy.
Zdroj: Wisconsinský test třídění karet a jeho využití v neuropsychiatrii: Radka Kowaciukova, Psychiatrické centrum Praha, http://www.tigis.cz/PSYCHIAT/documents/kawaciukova.pdf
Nejdříve zmíním, co jsou to exekutivní funkce, které by měl test měřit. Exekutivita je flexibilní reaktivita na novou, neznámou situaci. Exekutivní funkce pak umožňují jedinci nezávislé, smysluplné a na vlastní prospěch zaměřené jednání. Mezi schopnosti, které jsou potřeba pro úspěšné zvládnutí testu patří například organizované hledání, využití zpětné vazby či plánování strategie a regulace impulzivních odpovědí.
Test, který vznikl ve 40.letech minulého století původně měřil schopnosti abstraktního myšlení a schopnost přesouvat kognitivní (poznávací) strategie v reakci na nepředvídané změny v prostředí. Standardizace testu proběhla díky Heatonovi (1993), což vedlo k jeho rozšíření do klinické praxe.
Popis testu
------------
Test sestává z karet, na kterých jsou vyobrazeny různé kombinace barev, tvarů a počtu symbolů. 4 z karet jsou karty klíčové a k nim přísluší 2 odpověďové balíčky po 64 kartách. Testující uvede test tak, že má testovaný z odpověďových karet brát karty a přiřadit je vždy pod klíčovou kartu, kam patří. Nic víc mu není sděleno, jen při každém položení karty se dozví, zda ji položil správně či špatně. Pokud se mu podaří položit řadu 10 karet za sebou správně, dojde náhle ke změně strategie. Test končí poté, co jsou vybrány všechny karty z odpověďových balíčků či naplněno 6 kategorií.
Výstupem testu je 16 normativních proměnných. Z nich jsou klinicky nejvýznamější počet naplněných kategorií a perseverativní odpovědi (= odpovědi, kdy klient setrvá u pravidla třídění co není správné a díky tomu jsou odpovědi nahodile správné či nesprávné, je dodržován perseverativní princip - ulpívání na myšlence, tématu či představě).
Zkoumané oblasti mozku
----------------------
Wisconsinský test je sensitivní k poškození mozku v oblasti frontálních laloků a používá se pro výzkum schizofrenie, deprese a obsedantně kompulzivních poruch. U schizofrenie dochází ke studiu fyziologických korelátů onemocnění, poruch kognitivních funkcí a motivačního deficitu. Test je senzitivní k poškození frontálních laloků, ale měří jen některé jeho funkce a zároveň neměří pouze funkce z této oblasti.
Fyziologické nálezy
--------------------
Zobrazovací metody ukazují zapojení různých částí mozku. Mezi nejčastější patří fMRI (funkční magnetická rezonance) a PET (pozitronová emisní tomografie).
v roce 1995 zkoumal Barman pomocí PET 40 zdravých mužů a žena ukázal, že při testu dochází k nejvyšší aktivitě pravého a levého prefrontálního kortexu, parientálních laloků a inferolatrálního kortexu. Neviděl příliš velký rozdíl mezi instruovanými a neinstruovanými osobami, z čehož plyne, že test zatěžuje hlavně pracovní paměť. fMRI výsledky potvrdilo a i SPECT (jednofotoná emisní tomografie) ukázala větší průtok krve v prefrontálním kortexu vlevo.
Na vzniku perseverativních chyb se podílí hlavně striatum (bazální ganglia), neperseverativní chyby způsobuje evokace vyšších frontálních vln P2.
Při intradimenzionálním přesunu pozornosti (=v rámci 1 kategorie -červená -> modrá) se zvýší aktivita prefrontální kůry. Při extradimenzionálním přesunu pozornosti dochází k zapojení i dalších oblastí subkortikálních struktur.
V psychiatrii
-------------
V psychiatrii je test využíván převážně pro studium nedostatku kognitivních funkcí ve schizofrenii. Díky testu došlo k hypotéze, že při schizofrenii dochází k narušení prefrontálně-subkortikálních okruhů, pozorujeme menší aktivitu v dorsolaterálním prefrontálním kortexu než u zdravých jedinců. Narušení volního jednání a motivace u schizofreniků pak podporuje sledování, že je-li test příliš dlouhý, vzdají ho předem a dosáhnou mnohem horších výsledků. Finanční odměna se projeví pozitivně, ale stoupá-li, pak se výkon znovu snižuje (bylo to vysvětleno tím, že odměně přisuzujeme význam, pokud je adekvátní - je-li příliš velká, již nás nemotivuje).
Kromě toho mohou být testy použity i pro studium exekutivní dysfunkce u pacientů s depresí, kteří podávají horší výkon díky problému se zaměřením pozornosti či slabší funkci epizodické paměti. Pomocí testu se také zkoumají fyziologické koreláty kompulzivně-obsesivní poruchy.
Zdroj: Wisconsinský test třídění karet a jeho využití v neuropsychiatrii: Radka Kowaciukova, Psychiatrické centrum Praha, http://www.tigis.cz/PSYCHIAT/documents/kawaciukova.pdf
čtvrtek 18. listopadu 2010
Na úvod
Je to kouzelná skříňka plná tajemných zákoutí. Nechává nás stát jako u vytržení. Někdy ji obdivujeme, jindy proklínáme její nedokonalost. Skrývá se v něm celý náš svět. Bez mozku a schopnosti myslet přestáváme být lidmi. Stojí za to ho zkoumat, stojí zato snažit se mu porozumět, nalézt jeho hranice, ale i ho trénovat, zjišťovat možné poruchy a vůbec, zajímat se o to, co nás dělá lidmi.
O tom všem by měl být tento blog. Odkrýt zákoutí vaší mysli, nechat vás si s mozkem hrát, testovat ho, trénovat ho. Naučit se rozumět vlastnímu mozku a být s ním kamarád.
O tom všem by měl být tento blog. Odkrýt zákoutí vaší mysli, nechat vás si s mozkem hrát, testovat ho, trénovat ho. Naučit se rozumět vlastnímu mozku a být s ním kamarád.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)